Jak krmit štěně: kolikrát denně, čím a kdy přejít na krmivo pro dospělé

Štěně roste nejrychleji za celý svůj život a chyby v krmení v tomhle období se často projeví až za roky, na kloubech, srsti nebo sklonu k nadváze. Tenhle návod shrnuje, kolikrát denně štěně krmit podle věku, jaký je rozdíl mezi štěněcím a dospělým krmivem, kolik granulí skutečně dávat a kdy a jak přejít na krmivo pro dospělé.

První týdny v novém domově

První 1 až 2 týdny po přestěhování nechte štěně na krmivu, které dostávalo u chovatele, i kdybyste plánovali přejít na jinou značku. Nové prostředí, odloučení od vrhu a cesta jsou samy o sobě dost velká zátěž, kombinace se změnou krmiva zvyšuje riziko průjmu. Teprve když si štěně zvykne a jí normálně, začněte s postupným přechodem na vybrané krmivo v poměru měněném během 7 až 10 dní.

Snížená chuť k jídlu první dny je běžná reakce na stres. Nabízejte krmivo v pravidelných časech, nenuťte a nezkoušejte hned lákat pamlsky nebo přílohami, štěně se obvykle do 2 až 3 dní zklidní a jí normálně.

Pokud chovatel dal s sebou vzorek krmiva nebo napsal přesnou značku a druh, držte se ho doslova, i když by se vám chtělo hned přejít na krmivo, které jste pro štěně vybrali předem. Rozdíl mezi „podobným“ a „stejným“ krmivem je pro citlivé trávení osmitýdenního štěněte v tomhle období často znatelný.

Kolikrát denně krmit štěně podle věku

Věk štěněte	Počet krmení denně
8–12 týdnů	4×
3–6 měsíců	3×
od 6 měsíců	2× (zůstává i v dospělosti)

Přechody mezi počty krmení dělejte postupně, ne skokově, klidně během jednoho až dvou týdnů tak, že jedno krmení postupně rozpustíte do zbylých porcí. Pravidelný režim navíc usnadňuje výchovu k čistotě, protože trávení štěněte je po jídle předvídatelné.

Štěněčí, nebo rovnou dospělé krmivo

Štěněčí krmivo se od krmiva pro dospělé psy liší v několika parametrech, které rostoucímu tělu odpovídají a dospělému už ne. Má vyšší energetickou hustotu a vyšší podíl kvalitní živočišné bílkoviny pro stavbu tkání, obsahuje přidané DHA pro vývoj mozku a zraku a má vyladěný poměr vápníku a fosforu.

U velkých a obřích plemen je klíčový právě obsah vápníku. Krmiva pro štěňata velkých plemen mají vápník záměrně omezený na přibližně 1,0 až 1,5 % v sušině, protože přebytek vápníku v období rychlého růstu zvyšuje riziko poruch vývoje kostí a kloubů, jako je osteochondróza nebo nerovnoměrný růst kostí končetin. Z tohoto důvodu se u velkých plemen nikdy nedoplňuje vápník navíc ke kompletnímu krmivu a nepoužívá se běžné „univerzální“ štěněčí krmivo bez rozlišení velikosti.

Dospělé krmivo naopak štěněti chybějící živiny nedodá v potřebném poměru a energeticky mu nemusí stačit na pokrytí rychlého růstu, proto se v období růstu nedoporučuje.

Suché granule, konzerva, nebo obojí

Suché granule i konzervované krmivo mohou být plnohodnotné, pokud jsou na obalu označené jako kompletní krmivo pro štěňata odpovídající velikosti plemene. Konzervy mají vyšší obsah vody a bývají chutnější pro vybíravá nebo právě odstavená štěňata, granule jsou naopak praktičtější na dávkování, skladování a postupně pomáhají i s otěrem zubního plaku. Kombinace obojího (granule s troškou konzervy nebo vlažné vody na rozměkčení) funguje dobře zejména v prvních týdnech, kdy štěně ještě nemá plný chrup. Důležité je nemíchat krmiva různých značek v jedné dávce bez postupného zavedení, ze stejného důvodu jako u přechodu mezi štěněčím a dospělým krmivem.

Kolik krmiva dávat

Doporučená dávka na obalu je rozumný startovní bod, ne přesné číslo pro vašeho konkrétního psa, protože se počítá z průměrů plemene a aktivity. Orientační výpočet vychází z klidového energetického výdeje (RER): štěně do zhruba 4 měsíců potřebuje denně přibližně 3× RER vzhledem ke své aktuální váze, po čtvrtém měsíci nárok postupně klesá směrem k přibližně 2× RER v době blížící se dospělosti. Přesný přepočet na gramy podle věku, váhy a plemene udělá naše kalkulačka dávkování krmiva.

Štěně, které roste štíhlejší, se drží spíš na dolní hranici doporučené dávky, obvykle vyroste do zdravější dospělé kondice než štěně vykrmené „do kulata“. Rychlý přírůstek váhy v období růstu totiž zatěžuje ještě nezralé klouby a kosti, takže cílem není co nejrychlejší růst, ale plynulý a přiměřený. U velkých plemen platí tohle pravidlo obzvlášť přísně, protože rychlý růst je tu spojovaný s vyšším výskytem kloubních vad v dospělosti.

V praxi to znamená, že žebra by měla být u štěněte stejně snadno hmatná jako u dospělého psa v dobré kondici, jen s trochu víc podkožního tuku, který je v tomhle věku normální. Pokud žebra nejdou nahmatat vůbec, dávku snižte i v případě, že odpovídá tabulce na obalu, protože tabulky počítají s průměrem, ne s konkrétním štěnětem.

Vážení jednou týdně

Štěně važte jednou týdně na stejné váze. Pravidelné vážení je jediný spolehlivý způsob, jak včas zachytit, že dávka přestala odpovídat aktuální váze, protože štěně v prvních měsících přibývá rychle a dávka spočítaná před měsícem už nemusí sedět. Křivka váhy by měla být plynulá, ne skoková, prudké výkyvy nahoru nebo dolů jsou důvod dávku přehodnotit, případně konzultovat s veterinářem.

Pamlsky se počítají do denní dávky

Pamlsky používané při výcviku nejsou navíc k dennímu krmivu, ale jeho součástí. U štěněte v aktivním výcviku, kdy se pamlsky dávají často, je nejjednodušší odebrat část granulí z ranní nebo večerní porce a použít je jako odměnu během dne. Zabráníte tak nechtěnému přejídání, zvlášť u plemen náchylných k nadváze.

Pokud používáte specializované výcvikové pamlsky navíc ke granulím, počítejte jejich kalorie do celkové denní bilance stejně jako u dospělého psa. U malého štěněte, kde se výcvik odehrává v mnoha krátkých blocích za den, se kalorie z pamlsků snadno sečtou na překvapivě vysoké číslo, aniž by si toho majitel všiml.

Riziko hypoglykémie u malých a trpasličích plemen

Štěňata trpasličích plemen (čivava, yorkšírský teriér a podobně) mají malé zásoby jaterního glykogenu, takže vynechané jídlo nebo delší interval bez jídla u nich může vyvolat hypoglykémii, tedy nebezpečně nízkou hladinu cukru v krvi. Projevuje se slabostí, třesem, ztrátou koordinace až dezorientací nebo malátností. U těchto plemen je pravidelnost krmení důležitější než u velkých psů, jídlo se nevynechává a při prvních příznacích slabosti je vhodné nabídnout trochu medu nebo glukózového gelu na dásně a ihned kontaktovat veterináře.

Riziko stoupá, pokud je štěně navíc vystaveno chladu, dlouhé cestě, vzrušení z nového prostředí nebo prostě zapomenuté svačině. U trpasličích plemen je proto lepší mít při ruce menší, ale častější porce, případně nosit na výlety mimo domov malý balíček granulí nebo pamlsek pro jistotu.

Kdy přejít na krmivo pro dospělé

Velikost dospělého psa	Věk přechodu
Malá (do cca 10 kg)	10–12 měsíců
Střední	12 měsíců
Velká	15–18 měsíců
Obří	18–24 měsíců

Malá plemena dorůstají rychle, proto mohou na dospělé krmivo přejít nejdřív, zatímco obřím plemenům růst kostry trvá i přes rok a půl a předčasný přechod na energeticky chudší dospělé krmivo by zpomalil vývoj. Konkrétní věk podle konkrétního plemene najdete v profilech v sekci plemena, případně si věk dospělosti u vašeho psa ověřte naší kalkulačkou psího věku.

Ke stejnému datu se obvykle váže i přechod z více krmení denně na dvě, protože oba procesy odpovídají stejnému zpomalení růstu. Nemusí ale nastat přesně ve stejný den, klidně nejdřív omezte počet porcí a se změnou složení počkejte, až uvidíte, že se váha stabilizuje na hodnotě odpovídající dospělému jedinci daného plemene.

Samotný přechod dělejte postupně během 7 až 10 dní: první dny přidávejte jen malé množství nového krmiva do starého, postupně poměr obracejte, až štěně jí čistě nové krmivo. Rychlá výměna zvyšuje riziko průjmu i u zdravého trávení.

Časté chyby při krmení štěněte

• Přidávání vápníku nebo vitaminů ke kompletnímu krmivu. Kompletní krmivo má poměr živin už vyladěný, doplňky navíc mohou u velkých plemen poškodit vývoj kostí.
• Zbytky ze stolu. Přidávají kalorie mimo kontrolu a mohou obsahovat pro psa nevhodné nebo toxické potraviny.
• Volné krmení (miska stále plná). Znemožňuje kontrolu skutečně snědeného množství a u jedlých plemen vede k rychlému přejídání.
• Kravské mléko. Štěňata po odstavu často špatně tráví laktózu, mléko snadno vyvolá průjem.
• Časté střídání značek a příchutí. Trávení štěněte se každou změnou musí znovu přizpůsobit, časté experimentování zvyšuje riziko průjmů bez užitku pro výživu.
• Krmení podle štěněte, ne podle tabulky. Necháte-li štěně samo rozhodovat, kolik toho sní, u jedlých plemen to typicky skončí přejídáním, u vybíravých zase nedostatečným příjmem energie.

Voda

Čerstvá voda musí být štěněti dostupná stále, zejména při krmení granulemi, které jsou na vodu chudé. U velmi malých nebo aktivních štěňat kontrolujte misku víckrát denně, protože v horkých dnech nebo po hře spotřeba vody rychle stoupá. Misku umístěte na stálé, snadno dostupné místo a po každém venčení nebo hře štěněti vodu nabídněte aktivně, mladá štěňata na žízeň často zapomenou samy od sebe.